Ztracený princ Asgardu v Bradavicích (1)

 

Brumbál byl na obchůzce kolem Bradavic, byla jasná noc. Když se obloha zabarvila do černa pak na jedno místo poblíže zakázány ho lesa se objevil proud světla ze všech sedmi barev.

Brumbál se podivil a vydal se tam, potkal tam zraněného sotva jedenácti letého chlapce s černými vlasy, ve zvláštním oblečením. Jakoby nepocházel od tud. „Dítě Hvězd." řekl si a opatrně ho vzal do vnitra Bradavic.

Brumbál opatrně položil zraněného chlapce na pohovku v ředitelně.

„Albusi... čí dítě to je?" zeptala se Minerva a poklekla k němu.

Chlapec spal neklidně a v prstech mu tančily drobné zelené jiskry.

„To právě nevím," odpověděl Brumbál tiše. „Ale obávám se, že nepochází z našeho světa."

Minerva se na dítě podívala. Vypadalo sotva na jedenáct let.

„A co s ním bude?"

Brumbál se usmál svým záhadným způsobem.

„Myslím, že bude potřebovat domov. A někoho, kdo ho naučí, že moc není totéž co osud."

Minerva si povzdechla.

„To znamená, že ho chcete svěřit mně, že?"

„Napadlo mě, že byste byla ideální, má drahá Minervo."

Chlapec se v tu chvíli neklidně zavrtěl a zašeptal neznámé slovo:

„...Asgard..."