Uražený princ Legolas
Tak se tedy zavřel po celý den ve svém pokoji. Odmítl jídlo, jít za kamarády a když za ním přišla služebná s tím, že má jít na večeři, mlčel, jen ležel na posteli a objímal plyšového jelínka, kterého dostal od matky.
Dokonce odmítl i mluvit s otcem. Který mu chtěl vysvětlit proč nepřišel. Královi došlo, že omluva nebude stačit slovy.
Večer král odložil korunu a oblékl si obyčejný plášť a šel za Legolasem. V rukou držel malý balíček. Uvnitř je dřevěná píšťalka ve tvaru jelena, kterou Thranduil sám vyřezal během čekání na zasedání rady.
Thranduil si sedl vedle postele. A tiše řekl: „Nikdy na tebe nezapomínám. Někdy mě jen povinnosti odvedou tam, kam bych jít nechtěl.“
Legolas se tváří uraženě ale po chvíli se k němu přitulí i s plyšovým jelínkem. „Tak zítra už půjdeme do lesa doopravdy?“
Thranduil se usměje. „I kdyby kvůli tomu musela rada počkat.“
,,Tohle jsem ti přinesl," podá mu Thranduil balíček.
Legolas si ho převzal .,,Jé, kdo to vyrobil?
Thranduil: Já, při čekání na zasedání."
,,Hezký, děkuji." obejme ho.
Druhý den skutečně vyrazí na procházku do lesa. A Legolas už se nezlobí – protože ví, že pro svého otce není jen princem, ale především milovaným synem.

Komentáře
Okomentovat