Lotos mezi stíny (3)

 

Kapitola 3 - Podivná vražda

Pohled Shen Yulan

„Ne! Ne! Ne! A ještě jednou ne!"

„Drž ten žebřík rovně!" zařvala na mě Lin Meihua.

„Držím ho rovně!"

„Křivě!"

„To se ti jen zdá!"

„Yulan!"

„Dobře, dobře!"

Byla jsem ráda, že jsem konečně nohama na pevné zemi. Zatímco Meihua dokončovala poslední ozdoby na střeše, já se Shen Lin jsme držely žebřík.

Náhle se nádvořím rozlehl zvuk rohu.

Všichni ztuhli.

To nebyl slavnostní signál.

To byl poplašný signál.

Lin Meihua okamžitě seskočila ze střechy.

„Co se děje?"

Další zatroubení.

A pak se rozeběhl jeden z učedníků.

Byl bledý jako stěna.

„Madam Shen! Madam Shen!"

Moje matka vyšla z hlavní budovy.

„Mluv."

„U Starého borovicového chrámu našli tělo!"

Nádvoří ztichlo.

„Koho?"

„Kultivátora z klanu Zhou."

Matka se zamračila.

„Příčina smrti?"

Učedník zavrtěl hlavou.

„Nevíme."

Tentokrát se zamračil i Lan Qiren.„Jak to myslíš?"

„Nemá žádná zranění."učedník.

Najednou se ozval šepot.

Několik starších si vyměnilo znepokojené pohledy.

Matka se otočila ke zbytku přítomných.

„Připravte se. Jdeme se podívat."

O půl hodiny později jsme dorazili ke chrámu

Starý borovicový chrám stál na svahu mezi stromy.

Kdysi býval významným poutním místem.

Dnes zde žilo jen několik mnichů.

Před vstupní branou se shromáždilo několik kultivátorů.

Když jsme přišli, okamžitě nám uvolnili cestu.

A já ho spatřila.

Mrtvý muž ležel na kamenných schodech.

Ani kapka krve.

Ani jediná rána.

Ani jediný škrábanec.

Jen prázdný výraz v očích.

Jako by zemřel ve spánku.

Pocítila jsem mrazení.

Něco nebylo v pořádku.

Velmi nebylo v pořádku.

Wei Wuxian si dřepl vedle těla.

„Zajímavé."

Lan Wangji se postavil vedle něj.

„Co vidíš?"

Wei Wuxian se zamračil.

To samo o sobě bylo znepokojivé.

Obvykle se usmíval.

„Necítím žádnou démonickou energii."

„Ani já," přikývl Lan Wangji.

To přitáhlo pozornost všech.

Pokud ani oni nic necítili...

Pak to nebyl obyčejný případ.

Matka si klekla vedle těla.

Opatrně položila dva prsty na čelo mrtvého.

Zavřela oči.

Okolní vzduch se lehce zachvěl.

Čarodějnická magie.

Po několika vteřinách prudce otevřela oči.

Vypadala vyděšeně.

To jsem u ní viděla poprvé v životě.

„Mami?"

Neodpověděla.

„Madam Shen?" ozval se Jiangský kultivátor.

Matka vstala.

„Jeho duše zmizela."

Nastalo ticho.

„Cože?" vyhrkla Shen Lin.

„Neodešla do posmrtného světa."

„Neproměnila se v ducha."

„Nerozptýlila se."

Matka sevřela ruce.

„Prostě zmizela."

Po zádech mi přeběhl mráz.

To nebylo možné.

Duše přece nemohla jen tak zmizet.

Wei Wuxian se zamračil.

„Jste si jistá?"

„Ano."

„To nedává smysl."

„Já vím."

Vtom se ozval výkřik.

Jeden z učedníků běžel od lesa.

Zakopl a málem spadl.

„Další tělo!"

Všichni se otočili.

„Cože?"

„Našli jsme další tělo!"

„Kde?"

„Asi půl li odtud!"

Napětí okamžitě vzrostlo.

Matka se otočila k Lan Qirenovi, Wei Wuxianovi a Lan Wangjimu.

„Tohle není náhoda."

Lan Qiren přikývl.

„Souhlasím."

Wei Wuxian se podíval směrem k lesu.

„A mám velmi nepříjemný pocit, že jsme právě dorazili příliš pozdě."

V tu chvíli se mezi stromy ozval podivný zvuk.

Jako šepot.

Tichý.

Vzdálený.

A přesto jsem mu rozuměla.

Jen dvě slova.

„Našel jsem ji."

Ztuhla jsem.

Protože ten hlas nepatřil žádnému člověku.

A zdálo se, že promluvil přímo ke mně.

„Mami." řekla matce.

„Copak."

„Někdo...spíše něco na mě promluvilo. Slyšela jsem našel jsem ji. Co to znamená?"

Máma celá zbledla.