Lotos mezi stíny (1)


Kapitola 1 - Dívka s jizvou

Pohled Shen Yulan

Vrátila jsem se zrovna z nočních lovu na démony.

Rozhlédla jsem se kolem. Bylo tu více lidí jak obvykle. Šlo to cítit ve vzduchu. Vnímám energie.

Spatřila jsem několik kultivátorů z klanu Lan, Nie a Jiang.

„Kvůli čemu tady jsou?" odchytila jsem jsi mladší učednici z našeho klanu. „Přijeli údajně na slavnost menších klanů ale podle mě jim jde o ty mrtvé kultivátory bez známek boje v naší oblasti..."


„O čem to mluvíš Lin?" zeptala jsem se zmateně.

„Kdyby jsi jednou poslouchala svou matku." povzdechla si Lin.

„Nevím o čem mluvíš." dělala jsem blbou.

„Nehraj si na debila!!" zařvala na mě vztekle a flákla mě.

„Au!" chytla jsem se za tvář. „Bacha na můj ty krávo!" skočila jsem po ní a svalila jí na zem.

Nějaký zmrd nás odtrhl. Vztekle jsme obě po něm vrhly pohledem. A sakra. Proletělo ni hlavou. Byl to Lan Qiren.

„Mladé dámy se neperou," pronesl Lan Qiren chladně.

Lin i já jsme okamžitě zmlkly.

„A zvláště ne uprostřed sídla vlastního klanu před hosty."

„Ona začala," vyhrkly jsme obě současně.

Lan Qiren si promnul spánky.

„Vidím, že vaše schopnost spolupracovat je stejně působivá jako vaše schopnost způsobovat rozruch."

Několik učedníků klanu Lan se snažilo skrýt pobavené výrazy.

„Pravidlo číslo sto sedmnáct," pokračoval.

„Kultivátor má ovládat své emoce."

„Pravidlo číslo sto osmnáct. Kultivátor nemá napadat ostatní členy spřátelených klanů."

„Pravidlo číslo sto devatenáct. Kultivátor nemá křičet jako pouliční rváč."

Při poslední větě se jeho pohled zastavil na mně.

„To nebyl křik," zamumlala jsem.

„Opravdu?"

„Dobře, možná trochu."

„Shen Yulan."

Narovnala jsem se.

„Ano, starší Lane?"

„Tvá matka tě hledá."

To mě vyděsilo víc než setkání s démonem.

Lin vedle mě soucitně pokývala hlavou.

„Hodně štěstí."

„Mlč."

Lan Qiren pokračoval:

„A protože jste obě očividně plné energie, dostanete příležitost ji využít užitečněji. Pomůžete s přípravami na dnešní slavnost."

„Cože?!"

„Považujte to za trest."

„Ale—"

„Pravidlo číslo třicet dva."

Ztuhla jsem.

„Nepřerušovat starší."

„...Ano, starší Lane."

Za sebou jsem zaslechla tichý smích. Když jsem se otočila, spatřila jsem několik mladých kultivátorů z klanu Jiang a mezi nimi i jednoho chlapce z klanu Nie, který se očividně dobře bavil na můj účet. A nejen on Wei Wuxian se naplno rozesmál. A já cella zrudla.

A v tu chvíli jsem ještě netušila, že právě tihle hosté během několika dnů obrátí celý můj život vzhůru nohama.

Odešla jsem radši za mámou. Za tou čarodějnicí...

Ale neodpustila jsem si směrem k Lin, když Lan Qiren byl mimo dosah. „Bla bla bla."

Ona se rozesmála.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omámený Wei Ying

Uražený princ Legolas

Sázka krále Pekla