Lví had (1)

 

Pohled Trinity

Sledovala jsem jak se můj bratr loučí s rodiči a odchází do vlaku do Bradavic. Já ještě nemůžu s ním jet, je mi deset.

„Snaž se nenahněvat otce, během toho když budu pryč." řekl mi šeptem jen tak mimochodem.

Jasně, otec neustále po mě chce abych byla dokonalá  Malfoyová. Vždy nad věcí.

Když vlak odjel přemístil nás otec do našeho Malfoy Mannor.

„Dneska to ušlo Trinity." oslovil mě otec. „Vypadala jsi jako dokonalá nositelka jména Malfoyů" poplácal mě po ramenou.

Já jenom neznatelně přikývla .

Po té jsem odešla do pokoje, kde jsem si vzala knížku na čtení. Když jsem skončila byl už večer.

Šla jsem kolem místnosti pro hosty a zaslechla nějaký rozhovor. „Temnota přichází, pán Zla se vrátí."

To myslí Voldemorta?!

A můj otec s ním má něco společného? Musím někoho varovat. Promiň otče, ale nebudu podporovat zlo.

Do místnosti kolem ní projde skřítka s nápoji. Já na ní ukážu ať mě neprozradí.

„Kde jsi byla tak dlouho, ty nicotná věci!" utrhne se na ní otec.

Já vím, že bych měla být zticha, ale nemůžu to ponižování ubohé skřítky vydržet. Vyjdu do místnosti.

„Jestli se znovu zpozdíš nechám tě hodit psům."

„Tati to ne!" vykřiknu.

„Trinity?!" zvolá rozhněvav. „Co tady děláš, nemáš být na večeři?"

„Zrovna jsem tam šla, ale nemohla jsem si nevšimnout že tady vyhrožuješ nevinné bytosti."

„Zmiz mi z otočí Trinity," otočí se na skřítku, „a ty taky."

Já se vydám pokračovat v cestě do naší jídelny. Ale skřítka mě ještě zastavila:„Moc ti děkuji, slečna není had... slečna má duch lvice."

Já se na ní usmála.

Došla jsem do jídelny, maminka tu na mě čekala s večeří, vlastně čekala i na otce.

„Otec má návštěvu," oznámila jsem jí.

„Dobře, tak se tedy pusťme do jídla.