Lví král: Příběh Nyaryii (1)

 


Kapitola 1: Souboj na hranicích

Na vzdálených hranicích Lvích zemí se schylovalo k napětí. Skupina lvů z cizího království, vedená mladým, zuřivým samcem, překročila hranice a začala lovit na území, které patřilo Simbově smečce. Kovu a Kiara byli pověřeni, aby situaci vyřešili – klidně, pokud to bude možné, ale připraveni k obraně, pokud bude třeba.

Když Kiara a Kovu dorazili k místu střetu, situace se rychle zvrhla. Cizinci odmítli odejít, a brzy došlo k potyčce. Přestože byli dobře sehraní, přesila začala převažovat a Kovu byl zatlačen do kouta. Právě když se zdálo, že cizí vůdce zasadí rozhodující úder, objevila se neznámá lvice.

S elegancí a precizností, která ukazovala její zkušenosti, se vrhla do boje. Nebyla bezohledná, ale každý její pohyb byl přesný a směřoval k ukončení konfliktu s co nejmenším násilím. Cizinci brzy pochopili, že nemají šanci, a stáhli se.

Kiara, stále zadýchaná, se k neznámé lvici otočila. "Děkujeme ti," řekla. "Bez tebe bychom to nezvládli. Jak se jmenuješ?"

Lvice sklonila hlavu a odpověděla prostě: "Nyira."

Kiara ji pozvala do smečky, ale Nyira zůstala zdrženlivá. "Mám své důvody, proč zůstávám na okraji. Ale vidím, že vám záleží na rovnováze – možná se ještě uvidíme."

Nyira odešla tak tiše, jak přišla, ale její přítomnost zanechala hluboký dojem. Simba, když slyšel příběh od Kiary a Kovua, byl zvědavý na její minulost a důvody, proč žije samotářsky. Netušili, že Nyira má tajemství, které by mohlo změnit osud Lvích zemí navždy.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uražený princ Legolas

Obrázek
  Malý Legolas se celý týden těšil, že s ním Thranduil půjde na procházku do lesa. Jenže král musí nečekaně řešit spor mezi elfy a svůj slib zrušil. Legolas si to vyloží tak, že na něj otec zapomněl. Tak se tedy zavřel po celý den ve svém pokoji. Odmítl jídlo, jít za kamarády a když za ním přišla služebná s tím,  že má jít na večeři, mlčel, jen ležel na posteli a objímal plyšového jelínka, kterého dostal od matky.  Dokonce odmítl i mluvit s otcem. Který mu chtěl vysvětlit proč nepřišel. Královi došlo, že omluva nebude stačit slovy.  Večer král odložil korunu a oblékl  si obyčejný plášť a šel za Legolasem. V rukou držel malý balíček.  Uvnitř je dřevěná píšťalka ve tvaru jelena, kterou Thranduil sám vyřezal během čekání na zasedání rady. Thranduil si sedl vedle postele. A tiše řekl: „Nikdy na tebe nezapomínám. Někdy mě jen povinnosti odvedou tam, kam bych jít nechtěl.“ Legolas se tváří uraženě ale po chvíli se  k němu přitulí i s plyšovým jelínkem. „Tak ...
Další informace

Sázka krále Pekla

Obrázek
  Sázka  „Ale ale náš Bambi.” Začal Lucifer. „Zase nic neděláš?”  „Náhodou toho dělám hodně, třeba dávám pozor na hotel vaší drahé dcerušky.” vysmál se mu Alastor.  Lucifer se zamračil. Ale vzápětí se usmál. „Vsadím se, že já během týden toho pro hotel zvládnu udělat více jak vy.”  Alastorvi se rozšířil úsměv. „Hahaha, to určitě.” odmlčel se. „Ale přijímám.” dokončil.  První den - Úklid  „ Nejdříve by jsme mohli uklidit celý vestibul. Kdo to nepokazí má bod.”  Alastor: „Fajn. Začni veličenstvo.”  Lucifer použil svojí pekelnou magii, aby všechen  nepořádek uklidil. Jenže jeho magie je příliš okázalá. Rozbil přitom několik soch a proměnil lustry ve zlaté svítící kachničky.  Lucifer: „Jejda.” zamumlal.  Alastor: „Teď já.”  Alastor vyvolal svoje stíny, kteří nejenže uklidili ale i opravili to co Lucifer pokazil.  „Fajn!  Vyhrál  si. Ale jen jedno kolo.” překřížil ruce na hrudi.  „Co dál veličenstvo.”  ...
Další informace

Omámený Wei Ying

Obrázek
  pohledu Lan Zhao Už dlouhou jsem zamilovaný do Wei Yinga, ale bohužel chodí s naším ,úžasným' Lan Wangjim. Naprosto ho za to nesnáším. A tak jsem se rozhodl pomstít. Svedu mu jeho Wei Yinga a vyspím se s ním. Mám plán. Pozvu ho na pálenku, to neodmítne. A pak ho omámím kouzlem. Tak a teď do akce. Támhle vidím Wei Yinga, samotného. Super. „Ahoj Wei Ying," pozdravil jsem. „Ahoj?" opětoval. „Promiň nevím tvoje jméno. „Lan Zhao se jmenuji a chtěl bych tě pozvat na skleničku pálenky." Wei Ying se usmál. „Tak dobře, ale myslel jsem, že Lanové nepijí." „Jak který," zasmál jsem se. První čas hotová. Teď druhá fáze. Opití. Zašli jsem do jedné hospody a objednali si pálenku Císařův úsměv. Já ještě nám zamluvil pokoj. Což Wei Ying nevěděl. „Na zdraví," přiťuknuli jsem si. Po dvou hodinách byl Wei Ying opilý. No konečně. A tak jsem se zvedl a zašel za roh a přeměnil se za Lan Wangjiho. Vrátil jsem se k němu. „Lan Zhan!" zavolal a políbil mě. Cítil jsem motý...
Další informace